Návod "GON / GON+" - page 36

34
V případě přechodu paprsku hranolem za dosáhnutí minimální deviace vidíme, že paprsek dopadá na hranol
v bodě A a vychází z něho v bodě B pod stejným úhlem (obr. E10.2). Paprsek v tomto případě prochází hranolem mezi
body A a B tak, že je rovnoběžný se spodní stěnou hranolu, kterou neprotíná. Paprsek se vychyluje na opačnou stranu,
než při tradičním pokusu s hranolem ze skla.
Vyhodnocení pokusu
Při přechodu světelného paprsku skleněným hranolem jeho celková odchylka - deviace - závisí od úhlu dopadu
paprsku v bodě A na první lámavé ploše, lámavého úhlu φ hranolu, absolutního indexu lomu n
2
skla a absolutního
indexu lomu hranolu n
1
.
Obr. E10.2
V případě dosáhnutí nejmenší odchylky při přechodu světelného paprsku hranolem - minimální deviace δ
min
-
se rovná úhlu dopadu α na první lámavé ploše úhlu β na druhé lámavé ploše. Pro vztah veličin, charakterizujících optické
vlastnosti hranolu (index lomu n
1
=1 a lámavý úhel má velikost
) a okolního prostředí (index lomu skla n
2
= n) platí:
2
sin
2
sin
1
min
n
Paprsek v tomto případě prochází vevnitř hranolu
rovnoběžně
s hranou, kterou neprotíná, resp. je
kolmý na
osu
lámavého úhlu φ hranolu. Předcházející vztah je možno použít na určení indexu lomu n skla, které tvoří okolní
prostředí hranolu. Použitý hranol má podstavu rovnostranný trojúhelník s lámavým úhlem φ = 60° a pro výpočet indexu
lomu skla stačí pokusně zjistit velikost minimální deviace. Podobně jako v pokusu E9 je výhodné uskutečnit tento pokus,
aby body A, B byly co nejblíže bodům K, L.
1...,26,27,28,29,30,31,32,33,34,35 37,38,39,40,41,42,43,44,45,46,...69
Powered by FlippingBook